Pražské fórum pro romské dějiny

Yasar Abu Ghosh je odborným asistentem antropologie na Katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a je členem fakulty na NYU Prague. Doktorský titul získal na Univerzitě Karlově v Praze, působil na Laboratoire de Sciences Sociales ENS/EHESS v Paříži a účastnil se studijních programů na University College London, Central European University v Budapešti a New York University. Byl hostujícím profesorem na CEU v Budapešti, LMU v Mnichově a EHESS v Paříži. V roce 2016 získal Fulbright-Masarykovo stipendium, aby mohl působit jako hostující vědec na University of California v Berkeley. Yasar Abu Ghosh realizoval terénní výzkum zaměřený na Romy v jižních Čechách, soustředěný na romské reakce na jejich marginalizaci v socialistické minulosti a postsocialistické přítomnosti. Věnuje se také tématům kultury a uznání paměti ve vztahu k nacistickému pronásledování Romů a politice jeho historického výkladu.

Ve výzkumu se zaměřuje na moderní židovské dějiny v Evropě a na historii uprchlíků a migraci. Její kniha Czechs, Germans, Jews? National Identity and the Jews of Bohemia (Berghahn Books, 2012; česky vyšlo jako: Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, 2005 a 2014) získala cenu Outstanding Academic Title of 2012 od časopisu Choice. Spolu s Michalem Franklem je spoluautorkou Unsichere Zuflucht (Böhlau, 2012; česky: Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933-1938, v roce 2008) o lidech prchajících do Československa z nacistického Německa a Rakouska. V roce 2016 se zasadila o založení Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny.

Věnuje se současné evropské historii se zaměřením na historii státního socialismu, sociálních hnutí a historii lidských práv. Její první kniha o sociální historii Romů v Československu ve 20. století jako boji o občanská práva v socialistickém sociálním státě vyšla u Cambridge University Press. V současné době se věnuje právům žen a socialistickému internacionalismu. Tento projekt je podpořen British Academy/Leverhulme Small Grant a Gerda Henkel Stiftung. Od roku 2017 je vedoucí výzkumnicí výzkumné sítě AHRC Research Network on Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945.

V roce 2021 získal cenu Akademie věd ČR "Lumina quaeruntur", která mu umožnila založit výzkumný tým, s nímž pracuje na projektu s názvem "The Atlantic Roma: Transcontinental Logics of Ethnic-Racial Identities" (https://www.romaniatlantic.cz). Je autorem knihy From Itinerant Trade to Moneylending in the Era of Financial Inclusion: (Palgrave, 2018): Households, Debts and Masculinity among Calon Gypsies of Northeast Brazil.

zkoumal otázky související s různými formami migrace ze střední a východní Evropy do Spojeného království a do Kanady. Mezi jeho nejnovější texty patří „Re-learning to Labour? „Activation Works“ and New Politics of Social Assistance in the Case of Slovak Roma“, Journal of the Royal Anthropological Institute (2018); „„In England, They Don’t Call You Black!“ Migrating Racialisations and the Production of Roma Difference across Europe“, Journal of Ethnic and Migration Studies (2018); a „Struggles for the Folk: Politics of Culture in Czechoslovak Ethnography, 1940s–1950s“, History and Anthropology (2015). V našem projektu měl Jan Grill spolu s Helenou Sadílkou na starosti jednu z konferencí na téma migrací a mobilit evropských Romů od roku 1945. V současné době vede další výzkum o migraci slovenských Romů do Velké Británie a z ní během kampaně a vyjednávání o Brexitu. Rómovia v majoritnej spoločnosti na Slovensku (2015).

se zaměřením na otázky komparativní menšinové politiky od dob osvícenství. Mezi jeho publikace patří: The Modernity of Others: Jewish Anti-Catholicism in Germany and France (Stanford University Press, 2014), „Romani Refugees and the Postwar Order“, Journal of Contemporary History, 2016) a „Separate Suffering, Shared Archives: Jewish and Romani Histories of Nazi Persecution“ (History & Memory, 2016). V současné době píše knihu nazvanou Jews and Roma in the Shadow of Genocide, která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm. Ari Joskowitz je externím spolupracovníkem našeho projektu, spolu s Kateřinou Čapkovou měl na starosti jednu z klíčových konferencí věnovanou provázaným zkušenostem Židů a Romů v evropské historii.

se zaměřením na otázky komparativní menšinové politiky od dob osvícenství. Mezi jeho publikace patří: The Modernity of Others: Jewish Anti-Catholicism in Germany and France (Stanford University Press, 2014), „Romani Refugees and the Postwar Order“, Journal of Contemporary History, 2016) a „Separate Suffering, Shared Archives: Jewish and Romani Histories of Nazi Persecution“ (History & Memory, 2016). V současné době píše knihu nazvanou Jews and Roma in the Shadow of Genocide, která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm. Ari Joskowitz je externím spolupracovníkem našeho projektu, spolu s Kateřinou Čapkovou měl na starosti jednu z klíčových konferencí věnovanou provázaným zkušenostem Židů a Romů v evropské historii.

ředitelkou Roma Graduate Preparation Program na CEU. V předchozím období byla Kóczé hostující odbornou asistentkou na katedře sociologie na Wake Forest University, Winston-Salem (USA) v rámci programu Women’s, Gender, and Sexuality Studies. Byla take hlavní řešitelkou výzkumného projektu (2013-16) Institutionalization of Romani Politics After 1989 in Hungary financovaného ze strany Hungarian Social Research Fund. Ve svém výzkumu se zabývá průsečíky kategorií etnicity, genderu a třídy a sociálních a právních nerovností Romů v různých evropských zemích. Publikovala několik odborných článků a kapitol v odborných monografiích vydaných u zahraničních nakladatelů jako Palgrave Macmillan, Ashgate a Central European University Press. V roce 2013 byla za svůj interdisciplinární přístup kombinující zapojení dotčených komunit a podíl na formování politiky vůči nim s hloubkovým participativním výzkumem situace Romů oceněna Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu D.C. cenou Ion Ratiu Democracy Award. V současné době pracuje na monografii o politickém aktivismu a společenském boji romských žen v Evropě a edičně připravuje sborník o současné situaci a formování identity Romů jako evropské menšiny.

Publikovala v časopisech Early American Studies, Romano Džaniben, Critical Romani Studies, Frühneuzeit-Info, The Journal of Gypsy Studies, Maryland Historical Magazine, The American Historian a American Music. Její současný výzkum se zabývá dějinami romské diaspory v koloniální Americe. Spolu s Martinem Fottou pracuje na sborníku The Romani Atlantic.

Dále působí v oboru aplikované lingvistiky. Je šéfredaktorkou časopisu romistických studií Romano džaniben. Mezi její publikace patří: spolu s Dušanem Slačkou a Miladou Závodskou je editorkou Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu(2018); „A Thrown Gauntlet. Josef Serinek and Jan Tesař as a Challenge for Current Research into the History of the Roma in the 20th Century“, Czech Journal of Contemporary History, 2019; „Resettling the Settlement: From Recent History of a Romani Settlement in South-eastern Slovakia“ in: Kirill Kozhanov et al. (eds.), Das amen godi pala Lev Čerenkov (2017). Ve výzkumu se zaměřuje na raná svědectví romského holokaustu v Československu

ve 20. století ve střední a východní Evropě. Mezi její publikace patří například Protected Children, Regulated Mothers: Gender and the "Gypsy Qusetion" in State Care in Postwar Hungary, 1949–1956 (CEU Press, 2020), The (Final) solution of the Gypsy-QUestion: 'Continuities in Discourses about Roma in Hungary, 1940s-1950s (Nationalities Papers, 2017), Gypsies'/Roma, and the Politics of Reproduction in Post-Stalinist Central-Eastern Europe. Pro nakladatelství Routledge chystá mezinárodní příručku o genderu ve střední a východní Evropě a Eurasii. Spolueditovala speciální číslo časopisu "Sex education and reproductive politics in Cold War Europe" (The History of the Family, 2020). Ve svém současném projektu zkoumá, jak souvisejí snahy o vymýcení nemocí, zlepšení zdravotních a hygienických podmínek v rámci budouvání eugenického státu v meziválečném Rakousku a Maďarsku s pronásledováním Romů.