![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/renata_berkyovaVel-150x200.jpg)
Renata Berkyová
Vystudovala romistiku na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V současnosti je doktorandkou v Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Ve svém výzkumu se zabývá percepcí holokaustu Romů a Sintů v českých zemích, tzv. druhou generací preživších, pamětí a odškodňováním.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů, Memoáry Jana Hauera, Hlas Romů za uznání genocidy
Je autorkou studie o odškodňování Romů vězněných v táboře v Letech podle zákona 255/1946 a spoluautorkou dokumentárního filmu Lety. Je rovněž členkou pracovní skupiny pro tvorbu expozice Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách při Muzeu romské kultury v Brně a také členkou ediční rady odborného časopisu romistických studií Romano džaniben. V Pražském fóru pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR působí od roku 2018.
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/katerina_capkova_v-e1666112776384-150x200.jpg)
Kateřina Čapková
Je vědeckou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, vyučuje na Univerzitě Karlově i na New York University in Prague. Ve svém výzkumu se zaměřuje na moderní dějiny Židů v Evropě, dějiny uprchlíků a migrace a v poslední době také na dějiny Romů a Sintů.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů, Memoáry Jana Hauera
Její kniha Češi, Němci, Židé? Národní identita a Židé v Čechách (česky 2005 a 2014; anglicky 2012) byla časopisem Choice označena za vynikající akademický titul roku 2012. S Michalem Franklem je spoluautorkou knihy Nejisté útočiště (česky 2008; německy 2012), která pojednává o lidech prchajících do Československa z nacistického Německa a Rakouska. Je spolueditorkou knih Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami (s Hillelem Kievalem; německy 2020, anglicky 2021, česky 2022) a Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath (s Eliyanou Adler; 2020). V roce 2016 iniciovala založení Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny. Od roku 2019 vede mezinárodní výzkumný projekt nazvaný Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: Provázaná zkušenost Romů a Židů.
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/2019.05.18.DEB_.108.k_2-3-150x200.jpg)
László Csősz
je historik a vedoucí archivář v Maďarském národním archivu v Budapešti. V roce 2011 získal doktorát z historie na univerzitě v Szegedu. Mezi hlavní oblasti jeho badatelského zájmu patří sociální dějiny Židů v Maďarsku a antisemitská sociální a hospodářská politika a holokaust v Maďarsku.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/benjamin-frommer-168x210-copy-150x200.jpg)
Benjamin Frommer
působí jako docent na Katedře historie na Northwestern University v Chicagu. Je autorem knihy Národní očista: Retribuce v poválečném Československu (New York: Cambridge University Press, 2005), která v roce 2010 vyšla také v českém překladu (Praha: Academia, 2010).
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/DSC_5722-150x200.jpg)
Jan Grill
je docentem sociologie na Universidad del Valle v Kolumbii. Působí také jako čestný vědecký pracovník na katedře sociální antropologie na univerzitě v Manchesteru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na migrační procesy spojené s Romy. Např. 'V Anglii se vám neříká černý!' Migrační rasizace a vytváření odlišností Romů napříč Evropou. Journal of Ethnic and Migration Studies 44(7).
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/DSC_5529-150x200.jpg)
Markéta Hajská
získala doktorát na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny olašských Romů v Československu, romské migrace, intra/interetnické kontakty a olašské Romy. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka a lektorka na Semináři romistiky FF UK. Zaměřuje se na dějiny olašských Romů v Československu v předválečném a poválečném období.
Projekty: Provázané zkušenosti Romů a Židů
Má bohaté zkušenosti s výzkumem uvnitř romských komunit v České republice, na Slovensku i v zahraničí (Velká Británie a Francie). Vedla několik výzkumných projektů zaměřených na Romy, např. lingvistických (Slovník olašské romštiny; 2016, Rozšíření slovníku olašské romštiny; 2017; orálně historických (Hlasy ohrožených dětí; 2015-2017; Vyjednané příběhy; 2008-2010). Hovoří plynně olašskou a severocentrální romštinou.
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/marek_jandak-1-e1666112892471-150x200.jpg)
Marek Jandák
Je autorem oceněné knihy Arménská genocida: Příčiny, průběh a osobní svědectví (1915–1922) z roku 2018, jež mimo jiné analyzuje českou reflexi násilí vůči arménské populaci v Osmanské říši a průběhu genocidy v provinčních městech Harpút a Mezreh (Elazığ). Je doktorandem na Ústavu hospodářských a sociálních dějin na Univerzitě Karlově.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů
Jeho doktorská práce se zabývá vznikem Československé republiky, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Zakavkazské federativní demokratické republiky v roce 1918 jako nových mnohonárodnostních entit v regionu, v jehož geopolitice dominovala instituce národního státu. Je také členem Centra pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti Karlově Univerzitě.
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/Joskowicz-1-150x200.jpg)
Ari Joskowicz
je profesorem židovských studií, evropských studií a historie a ředitelem Centra Maxe Kadeho pro evropská a německá studia na Vanderbiltově univerzitě. Je autorem knihy s názvem Rain of Ash: Roma, Jews and the Holocaust (2023), která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
Pavlo Khudish
působí jako odborný asistent na Katedře historie a mezinárodních vztahů Užhorodské národní univerzity na Ukrajině. Zabývá se především dějinami Židů ve střední a východní Evropě, dějinami mezietnických vztahů na Ukrajině a holocaustem na Zakarpatí.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
V letech 2019-2020 působil jako postdoktorandský hostující výzkumný pracovník v Holocaust Memorial Musem v USA. Je autorem publikací o dějinách holokaustu ve vědeckých časopisech, např.: Ghettoizace a holokaust na Zakarpatí ve výpovědích obětí a svědků (na materiálech Regionální mimořádné komise) ve Věstníku vědeckých prací Užhorodské univerzity (2020), Migrační zkušenosti židovských přeživších holokaustu ze Zakarpatí v publikaci Holocaust and Modernity: Studies in Ukraine and the World
![](http://www.romanihistories.usd.cas.cz/cs/wp-content/uploads/Loncikova_foto-150x200.jpg)
Michala Lônčíková
pracuje jako historička v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na moderní dějiny Židů ve 20. století, dějiny holokaustu na Slovensku ve středoevropském kontextu.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
Do roku 2020 pracovala jako historička v Dokumentačním centru holocaustu v Bratislavě a působila jako výzkumná pracovnice v projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI). Vybrané publikace: "Návrat domů? Anti-Jewish Violence in Slovakia after the Holocaust", in: Wolfgang Benz, Brigitte Mihok (eds), "Juden unerwünscht". Anfeindungen und Ausschreitungen nach dem Holocaust 2016; "Byla antisemitská propaganda katalyzátorem napětí ve slovensko-židovských vztazích?", in: Hana Kubátová, Jan Láníček (eds), Židé a nežidé ve střední a východní Evropě v době holocaustu 2018; Zvěrstva v pohraničí: antisemitské násilí na východním Slovensku (1945-1946). In Review of European History: Dějiny Evropy: Revue européenne d'histoire, 2019