
Renata Berkyová
Vystudovala romistiku na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V současnosti je doktorandkou v Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Ve svém výzkumu se zabývá percepcí holokaustu Romů a Sintů v českých zemích, tzv. druhou generací preživších, pamětí a odškodňováním.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů, Memoáry Jana Hauera, Hlas Romů za uznání genocidy
Je autorkou studie o odškodňování Romů vězněných v táboře v Letech podle zákona 255/1946 a spoluautorkou dokumentárního filmu Lety. Je rovněž členkou pracovní skupiny pro tvorbu expozice Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách při Muzeu romské kultury v Brně a také členkou ediční rady odborného časopisu romistických studií Romano džaniben. V Pražském fóru pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR působí od roku 2018.

Kateřina Čapková
Je vědeckou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, vyučuje na Univerzitě Karlově i na New York University in Prague. Ve svém výzkumu se zaměřuje na moderní dějiny Židů v Evropě, dějiny uprchlíků a migrace a v poslední době také na dějiny Romů a Sintů.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů, Memoáry Jana Hauera
Její kniha Češi, Němci, Židé? Národní identita a Židé v Čechách (česky 2005 a 2014; anglicky 2012) byla časopisem Choice označena za vynikající akademický titul roku 2012. S Michalem Franklem je spoluautorkou knihy Nejisté útočiště (česky 2008; německy 2012), která pojednává o lidech prchajících do Československa z nacistického Německa a Rakouska. Je spolueditorkou knih Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami (s Hillelem Kievalem; německy 2020, anglicky 2021, česky 2022) a Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath (s Eliyanou Adler; 2020). V roce 2016 iniciovala založení Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny. Od roku 2019 vede mezinárodní výzkumný projekt nazvaný Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: Provázaná zkušenost Romů a Židů.

László Csősz
je historik a vedoucí archivář v Maďarském národním archivu v Budapešti. V roce 2011 získal doktorát z historie na univerzitě v Szegedu. Mezi hlavní oblasti jeho badatelského zájmu patří sociální dějiny Židů v Maďarsku a antisemitská sociální a hospodářská politika a holokaust v Maďarsku.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů

Benjamin Frommer
působí jako docent na Katedře historie na Northwestern University v Chicagu. Je autorem knihy Národní očista: Retribuce v poválečném Československu (New York: Cambridge University Press, 2005), která v roce 2010 vyšla také v českém překladu (Praha: Academia, 2010).
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů

Jan Grill
je docentem sociologie na Universidad del Valle v Kolumbii. Působí také jako čestný vědecký pracovník na katedře sociální antropologie na univerzitě v Manchesteru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na migrační procesy spojené s Romy. Např. 'V Anglii se vám neříká černý!' Migrační rasizace a vytváření odlišností Romů napříč Evropou. Journal of Ethnic and Migration Studies 44(7).
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů

Markéta Hajská
získala doktorát na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny olašských Romů v Československu, romské migrace, intra/interetnické kontakty a olašské Romy. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka a lektorka na Semináři romistiky FF UK. Zaměřuje se na dějiny olašských Romů v Československu v předválečném a poválečném období.
Projekty: Provázané zkušenosti Romů a Židů
Má bohaté zkušenosti s výzkumem uvnitř romských komunit v České republice, na Slovensku i v zahraničí (Velká Británie a Francie). Vedla několik výzkumných projektů zaměřených na Romy, např. lingvistických (Slovník olašské romštiny; 2016, Rozšíření slovníku olašské romštiny; 2017; orálně historických (Hlasy ohrožených dětí; 2015-2017; Vyjednané příběhy; 2008-2010). Hovoří plynně olašskou a severocentrální romštinou.

Marek Jandák
Je autorem oceněné knihy Arménská genocida: Příčiny, průběh a osobní svědectví (1915–1922) z roku 2018, jež mimo jiné analyzuje českou reflexi násilí vůči arménské populaci v Osmanské říši a průběhu genocidy v provinčních městech Harpút a Mezreh (Elazığ). Je doktorandem na Ústavu hospodářských a sociálních dějin na Univerzitě Karlově.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů, Databáze Svědectví Romů
Jeho doktorská práce se zabývá vznikem Československé republiky, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Zakavkazské federativní demokratické republiky v roce 1918 jako nových mnohonárodnostních entit v regionu, v jehož geopolitice dominovala instituce národního státu. Je také členem Centra pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti Karlově Univerzitě.

Ari Joskowicz
je profesorem židovských studií, evropských studií a historie a ředitelem Centra Maxe Kadeho pro evropská a německá studia na Vanderbiltově univerzitě. Je autorem knihy s názvem Rain of Ash: Roma, Jews and the Holocaust (2023), která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
Pavlo Khudish
působí jako odborný asistent na Katedře historie a mezinárodních vztahů Užhorodské národní univerzity na Ukrajině. Zabývá se především dějinami Židů ve střední a východní Evropě, dějinami mezietnických vztahů na Ukrajině a holocaustem na Zakarpatí.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
V letech 2019-2020 působil jako postdoktorandský hostující výzkumný pracovník v Holocaust Memorial Musem v USA. Je autorem publikací o dějinách holokaustu ve vědeckých časopisech, např.: Ghettoizace a holokaust na Zakarpatí ve výpovědích obětí a svědků (na materiálech Regionální mimořádné komise) ve Věstníku vědeckých prací Užhorodské univerzity (2020), Migrační zkušenosti židovských přeživších holokaustu ze Zakarpatí v publikaci Holocaust and Modernity: Studies in Ukraine and the World

Michala Lônčíková
pracuje jako historička v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na moderní dějiny Židů ve 20. století, dějiny holokaustu na Slovensku ve středoevropském kontextu.
Projekty: Provázanost zkušeností Romů a Židů
Do roku 2020 pracovala jako historička v Dokumentačním centru holocaustu v Bratislavě a působila jako výzkumná pracovnice v projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI). Vybrané publikace: "Návrat domů? Anti-Jewish Violence in Slovakia after the Holocaust", in: Wolfgang Benz, Brigitte Mihok (eds), "Juden unerwünscht". Anfeindungen und Ausschreitungen nach dem Holocaust 2016; "Byla antisemitská propaganda katalyzátorem napětí ve slovensko-židovských vztazích?", in: Hana Kubátová, Jan Láníček (eds), Židé a nežidé ve střední a východní Evropě v době holocaustu 2018; Zvěrstva v pohraničí: antisemitské násilí na východním Slovensku (1945-1946). In Review of European History: Dějiny Evropy: Revue européenne d'histoire, 2019