Pražské fórum pro romské dějiny

Na konferenci se setkají výzkumníci z různých oborů a představí empirické studie zaměřené na rozličné dimenze mobility Romů po roce 1945. Zaměří se na analýzu spojitosti mezi různými formami pohybu a migrace v minulosti a mobilitou různých romských skupin z poslední doby. Konference se koná v Praze 16. – 18. září 2019.

V posledním desetiletí se na migraci a mobilitu Romů zaměřuje stále větší počet výzkumných projektů, publikací i médií. Tyto práce však jen výjimečně kombinují studium historických kontinuit a sociálních trajektorií, které utvářejí současné migrační pohyby. Antropologické a sociologické studie dokumentují současné strategie romských migrantů, tvorbu právních klasifikací a zkoumají politické dění, které migraci ovlivňuje. Do diskuze dále vstupuje koncept „kočovnictví“ (často coby zjednodušující konstrukt), který vědci ve své argumentaci přijímají, nebo se vůči němu naopak vymezují. Vybízíme proto účastníky, aby zkoumali užitečnost i omezení takové binární konstrukce a pokusili se je překonat v konceptuálně inovativních analýzách pohybu, cirkulace, migrace a průvodní sociální a existenční mobility v době po druhé světové válce, a zároveň vzali v potaz, že velká část místních romských komunit je tradičně součástí usedlé evropské populace.

Konference se dále snaží přispět k rozvíjejícímu se oboru komparativních studií mobility členů romských komunit se zaměřením na druhou polovinu 20. století s důrazem na intersekcionalitu. Zatímco výzkum z poslední doby dokumentuje zejména utrpení a perzekuci Romů během druhé světové války, poválečnému vývoji dosud tolik pozornosti věnováno nebylo. Patří sem například zkušenosti s návratem do zničených domovů, vládní úsilí o nucené usazení či rozptyl, pohyb obyvatel za prací a další vnitrostátní migrace s cílem najít lepší živobytí motivované otevřením nových možností v průmyslovějších oblastech, ale i překonávání úskalí „kompenzačních programů“ různých státních a mezinárodních institucí.

Mnoho členů původně perzekvovaných skupin včetně Romů doufalo v lepší budoucnost v kontextu velkých poválečných projektů, které restrukturovaly evropské státy. Ve střední, východní a jihovýchodní Evropě toužila spolu s ostatními i velká část místních Romů po větší sociální mobilitě a zároveň plném zapojení do struktur společnosti skrze socialistické občanství. Socialistické projekty ovšem v boji o „větší obecné blaho“ a společenskou rovnost využívaly také politiku nuceného pře/usidlování a nové režimy disciplinace s cílem vychovat ze členů romských/cikánských skupin socialistické občany. Poválečné cíle a trajektorie (sociální) mobility Romů na „západě“ jsou druhou stranu relativně neprozkoumané, stejně jako účast Romů na pohybu přes hranice mezi „východem“ a „západem“ (či zeměmi mimo Evropu). Podobně existuje jen málo studií, které zkoumají sociální mobilitu Romů ve vztahu ke změnám týkajícím se genderu a k přehodnocování vztahů uvnitř komunit či dalším mechanismům a dispozitivům, na jejichž základě členové romských komunit nově vyjednávali své romství či (stigmatizované) „cikánství“ v poválečné době.

Vítáme tudíž příspěvky, které budou zkoumat širokou škálu mobilit a různých průsečíků a/nebo provázaností mezi často protichůdnými směry vývoje, jež lze chápat jako podmínky umožňující mobilitu, ve smyslu fyzického pohybu i změny v sociálním postavení. Kromě toho organizátoři konference vítají empirickou a teoretickou diskusi o mobilitě Romů oscilující mezi módy rozptylu a kontroly územního pohybu, a mezi vynuceným pohybem a snahou utvářet pro sebe autonomní prostor a možnosti mobility.

Témata konference a oblasti zájmu

Konference se snaží propojit různé empirické a historicky založené studie, které zkoumají různé druhy mobility a imobility v Evropě i jinde ve světě. Zasazením těchto mobilit do širších politických, sociálních, historických a kulturních kontextů a vlivů mohou přispěvatelé reflektovat jak dobrovolnou, tak nucenou migraci, vzorce sezónní migrace a různé formy mobility (např. existenciální, fyzická, sociální) jako reakci na represivní podmínky i nově otevřené možnosti v poválečném světě.

Vítáme především příspěvky, které se zaměřují na jednu nebo více z následujících oblastí:

• Různé trajektorie a způsoby mobility Romů po roce 1945 do současnosti
• Pohyb jako způsob úniku před represivními a nerovnými podmínkami
• Mezioborové studie mobility zaměřené na genderově, třídně, rasově/etnicky motivovanou diferenciaci a další provázané dimenze sociální dominance
• Propojení mezi mobilitami a formami násilí (fyzického, symbolického, každodenního, strukturálního) na jedné straně a odporu a odolnosti jednotlivých členů romských komunit vůči násilí a rasismu na straně druhé
• Migrace Romů v období socialistických modernizačních politik – strategie sociální mobility, politika nuceného vystěhovávání a přesídlování
• Hnutí za romská občanská a politická práva a jejich vztah k fyzické a sociální mobilitě
• Kontinuity a diskontinuity migrace; zasazení současných migračních pohybů do historických souvislostí a propojení minulých trajektorií a mobilit se současným vývojem
• Metodologické otázky týkající se „historií současnosti“ migrace a mobility Romů
• Pokusy o konceptualizaci/kritickou revizi migrace a mobility, která překračuje koncept „kočovnictví“; výzkum různých způsobů bytí, které nevychází z předpokladu „romského/‘cikánského‘ sklonu k pohybu“

Konference bude zahrnovat panel věnovaný výzkumu archivních materiálů Mezinárodní pátrací služby (International Tracing Service). Sbírky ITS obsahují více než 35 milionů dokumentů z období holokaustu, které se vztahují k osudům více než 17 milionů lidí, kteří byli během druhé světové války i po ní oběťmi věznění, nucených prací a přesunů obyvatel. ITS se nachází v německém Bad Arolsenu, přístup k digitálním kopiím materiálů je na dalších sedmi místech po celém světě včetně amerického Muzea holokaustu ve Washingtonu DC. Archiv obsahuje důležité materiály o romských obětech a přeživších, i dokumenty o komunikaci Romů s agenturami pro přesídlení uprchlíků a programy pro odškodnění. Příspěvky vycházející z výzkumu v ITS vítáme především. Součástí doprovodného programu konference bude i veřejné setkání, během nějž představí odborníci pracující se sbírkami ITS nástroje výzkumu přístupné veřejnosti se zájmem o danou tématiku a pomohou romským účastníkům a návštěvníkům vyhledat dokumenty týkající se jejich předků.

Uzávěrka a kontakty:
Zájemce o účast na konferenci, prosíme, aby zaslali organizátorům abstrakt o rozsahu do 350 slov a krátký životopis o rozsahu do 150 slov. Abstrakt zasílejte nejpozději do 1. března 2019 Janu Grillovi nebo Heleně Sadílkové. O rozhodnutí organizačního výboru o přijetí navrhovaných příspěvků budeme informovat do 30. března 2019. Finální příspěvky bude třeba zaslat do 15. července 2019.

Podrobnější informace týkající se konference poskytnou Jan Grill (jan.grill@correounivalle.edu.co) nebo Helena Sadílková (helena.sadilkova@ff.cuni.cz).

Zvláštní upozornění:
Poskytujeme finanční podporu na pokrytí cestovních nákladů a ubytování v Praze až pro pět mladých akademiků z romských rodin. Prosím, uveďte svůj zájem o tuto podporu při podávání přihlášky. Žádosti posoudí organizační výbor.

Organizátoři:
Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny (Akademie věd ČR)
Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií, FF UK)
Fakulta sociálních věd a ekonomie na University of Valle, Columbia
United States Holocaust Memorial Museum’s Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies
CEFRES v Praze

Finanční podpora:
Strategie 21AV Akademie věd ČR, CEFRES, Bader Philanthropies, a Grant GA ČR – EXPRO č.19-26638X „Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušeností Romů a Židů“

Členové organizačního výboru:
Yasar Abu Ghosh (Katedra obecné antropologie, FHS UK, Praha)
Ilsen About (Centre national de la recherche scientifique, Centre Georg Simmel, EHESS, Paris)
Kateřina Čapková (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
Celia Donert (Department of History, University of Liverpool)
Jan Grill (Department of Sociology, University of Valle, Cali, Kolumbie)
Krista Hegburg (Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies, United States Holocaust Memorial Museum, Washington DC)
Ari Joskowicz (Max Kade Center for European and German Studies, Vanderbilt University, Nashville)
Angéla Kóczé (Romani Studies Department, Central European University, Budapešť)
Helena Sadílková (Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK, Praha)
Eszter Varsa – (Leibniz Institute for East and Southeast European Studies, Regensburg)