Pražské fórum pro romské dějiny

Konference je společnou akcí, která spojuje dvě nedávné akademické iniciativy zaměřené na výzkum dějin Romů a podporující nové přístupy v této oblasti: Pražské fórum pro romské dějiny a výzkumnou síť „Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945“, která je financována Arts & Humanities Research Council (AHRC, Spojené království). Cílem obou iniciativ je podpořit diskusi o dějinách Romů jako součásti evropských dějin a současné evropské společnosti.

Výzkumná síť „Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945“ financovaná AHRC je mezinárodní skupina historiků, sociologů a vědců zabývajících se jazykem a kulturou, která ve spolupráci se zástupci romských komunit zkoumá, jak genocidní politika prováděná v Evropě od poloviny 30. let 20. století do roku 1945 formovala sociální, politické a kulturní dějiny Romů po roce 1945. Projekt vedou Celia Donert a Eve Rosenhaft z Liverpoolské univerzity ve spolupráci s projektem MigRom na Manchesterské univerzitě a Seminářem romistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Konference úzce souvisí s dalšími aktivitami plánovanými na rok 2017 (workshopy pro badatele o konceptuálních přístupech a státní praxi a další akce pro širokou veřejnost).

Pochopení genocidy Romů za druhé světové války se zdá být klíčové pro pochopení poválečné historie romských rodin a komunit v celé Evropě. Nejméně 130 000 Romů bylo zabito jako přímý důsledek rasové politiky, kterou v letech 1933-1945 prováděl německý stát, jeho spojenci a další evropské státy. Někteří aktivisté a vědci tvrdí, že bylo zabito až půl milionu Romů. Přestože mechanismy a rozsah romského holokaustu jsou dnes již částečně známy, dědictví masového zabíjení, ghettoizace, sterilizace a otrocké práce pro první, druhou a třetí generaci přeživších je stále neznámé. Zdá se však pravděpodobné, že pochopení traumatu genocidy v polovině 20. století i jejího sporného uznání většinovou společností má zásadní význam pro pochopení přetrvávající diskriminace evropských Romů v současnosti.

Vítáme příspěvky, které zkoumají a zpochybňují narativy oběti, například zkoumáním různých způsobů, jakými jednotlivci a rodiny reagují na zkušenost s diskriminací v každodenním životě, v interakci s veřejnými orgány, v politice, v ekonomických aktivitách nebo v aktivismu.

Vítáme příspěvky vědců ze všech oborů, včetně historiků, etnografů a kulturních studií, a zvláště vítáme mezioborové, komparativní a nadnárodní přístupy.

Více zde