Eliyana R. Adler, Kateřina Čapková (ed.)
Deníky, svědectví a vzpomínky na holokaust se vztahují k rodinám přinejmenším stejně tak jako k jednotlivcům. Oběti nacistického režimu zakusily útlak a musely se rozhodovat s ohledem na celé rodiny. I po válce pak přeživší často mluvili o příbuzných, které ztratili, a snažili se znovu vybudovat svůj život s jasným zaměřením na rodinu. Tato perspektiva však v akademických analýzách chybí. V této publikaci proto akademičky a akademici ze Spojených států, Izraele a různých zemí Evropy vycházejí ze zaměření a pozic různých oborů a přistupují ke studiu holokaustu a jeho důsledků z perspektivy rodiny. Na základě výzkumů prováděných od Běloruska po Velkou Británii zkoumají jak židovské tak romské rodiny a ukazují potřebu zkoumat, jak lidé nadále fungovali v rámci rodinných forem – volně definovaných – v průběhu války a po ní.
Kniha je v angličtině ke koupi zde.
