Pražské fórum pro romské dějiny

Vyprávění přeživších Romů z českých zemích a ze Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webech www.svedectviromu.cz a www.romatestimonies.com. U příležitosti Mezinárodního dne památky romských obětí holokaustu jej uvádějí do provozu vědkyně a vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Online databáze je svým zpracováním a možnostmi vyhledávání v celosvětovém měřítku unikátní. Postupně bude obsahovat zhruba 250 svědectví o konkrétních osudech českých a slovenských Romů a Sintů poznamenaných válkou a nacistickými represemi.

Internetová online databáze Svědectví Romů a Sintů je výsledkem několikaletého projektu Pražského fóra. Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví v českém a anglickém jazyce, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů.

„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes. I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů převažuje navíc často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami. Klíčovou myšlenkou našeho projektu je naopak zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, a tím i jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost druhé světové války,“ vysvětluje Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudové dějiny AV ČR.

„Doufáme, že projekt Svědectví Romů a Sintů přispěje k většímu povědomí o jejich genocidě a bude nezastupitelným zdrojem informací pro badatele, romské komunity, učitele, novináře a jakékoliv další zájemce o toto důležité téma. “  dodává historička.

I proto se tým rozhodl databázi zveřejnit již letos, kdy databáze obsahuje zhruba polovinu všech tištěných svědectví. V dalších dvou letech by měly být postupně vyhledány a zpracovány všechna válečná svědectví, která vyšla tiskem a jejichž počet odhadují vědci z ÚSD na 250.

Připomínka romských obětí z 2. srpna 1944

Uvedené datum je smutným výročím konce tzv. cikánského rodinného tábora, který byl součástí komplexu ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi. V noci z 2.-3. srpna 1944 bylo téměř tři tisíce převážně německých, českých a polských Romů usmrceno v plynových komorách. Z celkového počtu asi 6500 českých Romů a Sintů se jich z koncentračních táborů vrátilo domů přibližně 600.

Jednou z nich byla i Božena Valdová, jejíž svědectví z roku 1988 je zpracováno v databázi. Do Osvětimi byla transportovaná jako čtrnáctiletá: „Tak nějak v srpnu jsme potom jeli do Osvětimi. Jelo se osobním vlakem. Zastávka byla jenom v Ostravě, potom už se nezastavovalo nikde. Tenkrát nás vezli naši čeští četníci. Posílali mně pro vodu ti četníci. Oni počítali s tím, že než se vrátím, vlak bude pryč. Jenomže já jsem nechtěla bez rodičů, nechtěla jsem rodiče opustit.“

Projekt a tým lidí 

Projekt databáze Svědectví Romů je jedním z výsledků výzkumného projektu excelence Kateřiny Čapkové uděleného Grantovou agenturou České republiky (č. 19-26638X). Vývoj databáze velkoryse financovala americká nadace Bader Philanthropies a Akademie věd ČR výzkum spojený s databází podpořila v rámci programu Strategie 21AV Globální konflikty a lokální souvislosti.

Stránky by nevznikly bez týmové práce lidí s nejrůznější expertizou:
Renata Berkyová, Kateřina Čapková, Marek Jandák, Radka Patočková, Eva Zdařilová, Milena Tučná, Gerry Turner, Barbara Day, Petr Dvořáček.
Díky také členům týmu z dřívějších let – Daně Léw, Aničce Štičkové, Ilaně Khomiakové a Waldekovi Spallekovi.

Digitalizaci a design provedla firma SiteOne pod vedením Jana Regeše.