Nucené sterilizace romských žen v českém (československém) a evropském kontextu: minulost a současnost

Z demonstrace v Ostravě v roce 2007, zdroj: MF

12. 6. 2018 - 09:30

Téma Přednášející Místo

Mezinárodní workshop pro registrované účastníky se bude konat v prostorách New York University v Praze. Workshop se bude zabývat analýzou argumentace ospravedlňující nucené sterilizace romských žen v Česku / Československu v kontextu eugeniky a sociálního státu. K účasti byli přizváni badatelé, kteří se ve svém výzkumu věnují sterilizaci romských žen v komunistickém Československu, a vědci, kteří se zabývají sterilizačními praktikami ve skandinávském kontextu, kde byla sterilizace používána jako oficiální nástroj sociálního státu až do 70. let 20. století. Dalším důležitým tématem workshopu a kulatého stolu budou kompenzace obětem, proto jsme k účasti pozvali i zástupce lobbistických skupin a obětí.

Hosté workshopu:
Celia Donert, University of Liverpool
Angéla Kóczé, CEU, Budapešť
Maija Runcis, Stockholm University
Edit Szénássy, Univerzita Karlova, Praha

Podrobnější program ke stažení zde.

Workshop bude probíhat jen v omezeném počtu lidí. Zájemce prosíme o registraci na: capkova@usd.cas.cz do 5. června.

K dispozici bude simultánní tlumočení do češtiny.

Stejná témata se budou probírat během následující veřejné debaty „Nucená sterilizace romských žen v českém (československém) kontextu“ v Knihovně Václava Havla (12. června 2018).

Potvrzení účastníci veřejné diskuze:
Gwendolyn Albert
Celia Donert
Elena Gorolová
Angéla Kóczé

O workshopu

Workshopy Pražského fóra pro romské dějiny

Rok 2017 přinesl důležité vítězství pro romskou komunitu a pro ty části české společnosti, které odsuzovaly existenci vepřína na místě válečného tzv. „cikánského tábora“ v Letech u Písku a kritizovaly českou (československou) společnost a úřady za ignorování ostudného stavu tohoto místa. Přestože česká vláda konečně schválila a z rozpočtu vyhradila peníze na odstranění vepřína a místo bylo předáno Muzeu romské kultury, v osvětových aktivitách v rámci společnosti bude třeba pokračovat i během procesu budování důstojného památníku a i po jeho vztyčení. Cílem organizátorů workshopů Pražského fóra je přispět k tolik potřebné veřejné diskuzi o Romech v české (československé) společnosti a o jejich osudech nejen během holocaustu, ale i po něm.

Workshopy a akce pro veřejnost plánované na rok 2018 mají za cíl zasadit genocidu Romů do širšího historického a politického kontextu a zdůraznit nejen specifickou historii tábora v Letech, ale i dějiny a význam tohoto místa pro současnou českou společnost, pro Romy i Neromy. Chtěli bychom dát podnět k přehodnocení dopadů válečné historie i poválečných (dis)kontinuit v politických rozhodnutích, sociální praxi a způsobech uvažování, a proto se chceme zabývat dalším důležitým souvisejícím tématem – nucenou sterilizací romských žen. Nucené sterilizace prováděli nacisté, ale poslední oběti tohoto násilí v České republice a na Slovensku a pocházejí z prvních let nového tisíciletí. Obě témata – památník v Letech a uznání nároku na odškodnění obětem nucených sterilizací – mají velký vliv na současné vztahy mezi Romy a Neromy v České republice.

Smyslem akcí pro veřejnost je přispět k akademické, veřejné i politické debatě o situaci Romů v české společnosti, debatě, která je dodnes zatížená předsudky, nevědomostí a chybějícím zasazením do širšího (i mezinárodního) kontextu. V souladu s cílem Fóra chceme pokračovat v diskuzích na tato témata s odborníky z České republiky, z Evropy i Spojených států a pevně je včlenit do příběhu české/evropské historie. Témata z romské historie a současnosti by neměla být předmětem zájmu jen v okruhu romistů. Jako klíčovou vnímáme také aktivní účast Romů v našich aktivitách i otevřenost všech těchto aktivit a debat veřejnosti i místní romské komunitě. Proto do našich aktivit zapojujeme romské a sintské intelektuály i umělce a proto jsme se také rozhodli nabídnout simultánní tlumočení všech plánovaných debat, kde se objeví zahraniční hosté, do češtiny. Některé akce budou k dispozici ve formě videozáznamů s titulky a budou tak dostupné širšímu publiku.

Celia Donert

je docentka v oboru dějin 20. století na katedře historie na University of Liverpool. Věnuje se současné evropské historii se zaměřením na historii státního socialismu, sociálních hnutí a historii lidských práv. Její první kniha o sociální historii Romů v Československu ve 20. století jako boji o občanská práva v socialistickém sociálním státě brzy vyjde u Cambridge University Press. V současné době se věnuje právům žen a socialistickému internacionalismu. Tento projekt je podpořen British Academy/Leverhulme Small Grant a Gerda Henkel Stiftung. Od roku 2017 je vedoucí výzkumnicí výzkumné sítě AHRC Research Network on Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945.

Angéla Kóczé

je odbornou asistentkou Programu romských studií a akademickou ředitelkou Roma Graduate Preparation Program na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Angéla Kóczé působila jako hostující odborný asistent na Wake Forest University, Winston-Salem (USA) na katedře sociologie v rámci programu Women’s, Gender, and Sexuality Studies. Byla hlavní řešitelem výzkumného projektu (2013-16) Institutionalization of Romani Politics After 1989 in Hungary financovaného ze strany Hungarian Social Research Fund. Ve svém výzkumu se zabývá průsečíky kategorií etnicity, genderu a třídy a sociální a právní nerovností Romů v různých evropských zemích. Publikovala několik odborných článků a kapitol v odborných monografiích publikovaných u zahraničních nakladatelů (Palgrave Macmillan, Ashgate, Central European University Press). V současné době pracuje na monografii o politickém aktivismu a společenském boji romských žen v Evropě a editorsky připravuje sborník o současné situaci a formování identity Romů jako evropské menšiny. V roce 2013 byla za svůj interdisciplinární přístup kombinující zapojení dotčených komunit a podíl na formování politiky vůči nim s hloubkovým participativním výzkumem situace Romů oceněna Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu D.C. cenou Ion Ratiu Democracy Award.

Maija Runcis

je profesorkou historie na univerzitě ve Stockholmu, ve Švédsku. Její výzkum se zaměřuje primárně na švédský sociální stát a švédskou sociální politiku z pohledu menšin jako například dětí z chudých rodin a imigrantů. Bádala a publikovala také studie o rodinné politice v bývalých sovětských oblastech. V současnosti pracuje na výzkumném projektu o migraci, post-memory a orální historii.

Edit Szénássy

je sociální antropoložka. V současnosti dokončuje doktorské studium na Karlově univerzitě v Praze o plodnosti a rozhodovacích procesech při reprodukci u Romů a o populační politice. Její projekt zahrnuje etnografický a aplikovaný kvalitativní výzkum s marginalizovanými skupinami obyvatel ve středo-východní Evropě. Zvláštní oblastí jejího zájmu je intersekce reprodukce, zdraví a chudoby. V současnosti se podílí na výzkumném projektu pražského výzkumného institutu SPOT, který analyzuje příležitosti pro zaměstnávání marginalizovaných skupin obyvatelstva, a také na kvalitativní studii pro Sociologický ústav AV ČR, který mapuje pracovní podmínky akademiků.

New York University in Prague

Richtrův dům, Malé náměstí 11, Praha 1
vchod z průchodu mezi Malým náměstím a ulicí Michelská

Košík