Mezinárodní konference: Trajektorie migrací a mobilit Romů v Evropě a mimo ni (od roku 1945 po současnost)

O konferenci Program Účastníci Místo konání

Na konferenci se setkají výzkumníci z různých oborů a představí empirické studie zaměřené na rozličné dimenze mobility Romů po roce 1945. Zaměří se na analýzu spojitosti mezi různými formami pohybu a migrace v minulosti a mobilitou různých romských skupin z poslední doby. Konference se koná v Praze 16. – 18. září 2019.

V posledním desetiletí se na migraci a mobilitu Romů zaměřuje stále větší počet výzkumných projektů, publikací i médií. Tyto práce však jen výjimečně kombinují studium historických kontinuit a sociálních trajektorií, které utvářejí současné migrační pohyby. Antropologické a sociologické studie dokumentují současné strategie romských migrantů, tvorbu právních klasifikací a zkoumají politické dění, které migraci ovlivňuje. Do diskuze dále vstupuje koncept „kočovnictví“ (často coby zjednodušující konstrukt), který vědci ve své argumentaci přijímají, nebo se vůči němu naopak vymezují. Vybízíme proto účastníky, aby zkoumali užitečnost i omezení takové binární konstrukce a pokusili se je překonat v konceptuálně inovativních analýzách pohybu, cirkulace, migrace a průvodní sociální a existenční mobility v době po druhé světové válce, a zároveň vzali v potaz, že velká část místních romských komunit je tradičně součástí usedlé evropské populace.

Konference se dále snaží přispět k rozvíjejícímu se oboru komparativních studií mobility členů romských komunit se zaměřením na druhou polovinu 20. století s důrazem na intersekcionalitu. Zatímco výzkum z poslední doby dokumentuje zejména utrpení a perzekuci Romů během druhé světové války, poválečnému vývoji dosud tolik pozornosti věnováno nebylo. Patří sem například zkušenosti s návratem do zničených domovů, vládní úsilí o nucené usazení či rozptyl, pohyb obyvatel za prací a další vnitrostátní migrace s cílem najít lepší živobytí motivované otevřením nových možností v průmyslovějších oblastech, ale i překonávání úskalí „kompenzačních programů“ různých státních a mezinárodních institucí.

Mnoho členů původně perzekvovaných skupin včetně Romů doufalo v lepší budoucnost v kontextu velkých poválečných projektů, které restrukturovaly evropské státy. Ve střední, východní a jihovýchodní Evropě toužila spolu s ostatními i velká část místních Romů po větší sociální mobilitě a zároveň plném zapojení do struktur společnosti skrze socialistické občanství. Socialistické projekty ovšem v boji o „větší obecné blaho“ a společenskou rovnost využívaly také politiku nuceného pře/usidlování a nové režimy disciplinace s cílem vychovat ze členů romských/cikánských skupin socialistické občany. Poválečné cíle a trajektorie (sociální) mobility Romů na „západě“ jsou druhou stranu relativně neprozkoumané, stejně jako účast Romů na pohybu přes hranice mezi „východem“ a „západem“ (či zeměmi mimo Evropu). Podobně existuje jen málo studií, které zkoumají sociální mobilitu Romů ve vztahu ke změnám týkajícím se genderu a k přehodnocování vztahů uvnitř komunit či dalším mechanismům a dispozitivům, na jejichž základě členové romských komunit nově vyjednávali své romství či (stigmatizované) „cikánství“ v poválečné době.

Vítáme tudíž příspěvky, které budou zkoumat širokou škálu mobilit a různých průsečíků a/nebo provázaností mezi často protichůdnými směry vývoje, jež lze chápat jako podmínky umožňující mobilitu, ve smyslu fyzického pohybu i změny v sociálním postavení. Kromě toho organizátoři konference vítají empirickou a teoretickou diskusi o mobilitě Romů oscilující mezi módy rozptylu a kontroly územního pohybu, a mezi vynuceným pohybem a snahou utvářet pro sebe autonomní prostor a možnosti mobility.

Témata konference a oblasti zájmu

Konference se snaží propojit různé empirické a historicky založené studie, které zkoumají různé druhy mobility a imobility v Evropě i jinde ve světě. Zasazením těchto mobilit do širších politických, sociálních, historických a kulturních kontextů a vlivů mohou přispěvatelé reflektovat jak dobrovolnou, tak nucenou migraci, vzorce sezónní migrace a různé formy mobility (např. existenciální, fyzická, sociální) jako reakci na represivní podmínky i nově otevřené možnosti v poválečném světě.

Vítáme především příspěvky, které se zaměřují na jednu nebo více z následujících oblastí:

  • Různé trajektorie a způsoby mobility Romů po roce 1945 do současnosti
  • Pohyb jako způsob úniku před represivními a nerovnými podmínkami
  • Mezioborové studie mobility zaměřené na genderově, třídně, rasově/etnicky motivovanou diferenciaci a další provázané dimenze sociální dominance
  • Propojení mezi mobilitami a formami násilí (fyzického, symbolického, každodenního, strukturálního) na jedné straně a odporu a odolnosti jednotlivých členů romských komunit vůči násilí a rasismu na straně druhé
  • Migrace Romů v období socialistických modernizačních politik – strategie sociální mobility, politika nuceného vystěhovávání a přesídlování
  • Hnutí za romská občanská a politická práva a jejich vztah k fyzické a sociální mobilitě
  • Kontinuity a diskontinuity migrace; zasazení současných migračních pohybů do historických souvislostí a propojení minulých trajektorií a mobilit se současným vývojem
  • Metodologické otázky týkající se „historií současnosti“ migrace a mobility Romů
  • Pokusy o konceptualizaci/kritickou revizi migrace a mobility, která překračuje koncept „kočovnictví“; výzkum různých způsobů bytí, které nevychází z předpokladu „romského/‘cikánského‘ sklonu k pohybu“

Konference bude zahrnovat panel věnovaný výzkumu archivních materiálů Mezinárodní pátrací služby (International Tracing Service). Sbírky ITS obsahují více než 35 milionů dokumentů z období holokaustu, které se vztahují k osudům více než 17 milionů lidí, kteří byli během druhé světové války i po ní oběťmi věznění, nucených prací a přesunů obyvatel. ITS se nachází v německém Bad Arolsenu, přístup k digitálním kopiím materiálů je na dalších sedmi místech po celém světě včetně amerického Muzea holokaustu ve Washingtonu DC. Archiv obsahuje důležité materiály o romských obětech a přeživších, i dokumenty o komunikaci Romů s agenturami pro přesídlení uprchlíků a programy pro odškodnění. Příspěvky vycházející z výzkumu v ITS vítáme především. Součástí doprovodného programu konference bude i veřejné setkání, během nějž představí odborníci pracující se sbírkami ITS nástroje výzkumu přístupné veřejnosti se zájmem o danou tématiku a pomohou romským účastníkům a návštěvníkům vyhledat dokumenty týkající se jejich předků.

Uzávěrka a kontakty:
Zájemce o účast na konferenci, prosíme, aby zaslali organizátorům abstrakt o rozsahu do 350 slov a krátký životopis o rozsahu do 150 slov. Abstrakt zasílejte nejpozději do 1. března 2019 Janu Grillovi nebo Heleně Sadílkové. O rozhodnutí organizačního výboru o přijetí navrhovaných příspěvků budeme informovat do 30. března 2019. Finální příspěvky bude třeba zaslat do 15. července 2019.

Podrobnější informace týkající se konference poskytnou Jan Grill (jan.grill@correounivalle.edu.co) nebo Helena Sadílková (helena.sadilkova@ff.cuni.cz).

Zvláštní upozornění:
Poskytujeme finanční podporu na pokrytí cestovních nákladů a ubytování v Praze až pro pět mladých akademiků z romských rodin. Prosím, uveďte svůj zájem o tuto podporu při podávání přihlášky. Žádosti posoudí organizační výbor.

Organizátoři:
Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny (Akademie věd ČR)
Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií, FF UK)
Fakulta sociálních věd a ekonomie na University of Valle, Columbia
United States Holocaust Memorial Museum’s Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies
CEFRES v Praze

Finanční podpora:
Strategie 21AV Akademie věd ČR, CEFRES, Bader Philanthropies

Členové organizačního výboru:
Yasar Abu Ghosh (Katedra obecné antropologie, FHS UK, Praha)
Ilsen About (Centre national de la recherche scientifique, Centre Georg Simmel, EHESS, Paris)
Kateřina Čapková (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
Celia Donert (Department of History, University of Liverpool)
Jan Grill (Department of Sociology, University of Valle, Cali, Kolumbie)
Krista Hegburg (Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies, United States Holocaust Memorial Museum, Washington DC)
Ari Joskowicz (Max Kade Center for European and German Studies, Vanderbilt University, Nashville)
Angéla Kóczé (Romani Studies Department, Central European University, Budapešť)
Helena Sadílková (Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK, Praha)
Eszter Varsa – (Leibniz Institute for East and Southeast European Studies, Regensburg)

Program

16. září 2019

14:30 zahájení konference
Úvodní slovo k trajektoriím mobilit Romů
Helena Sadílková
(Karlova Univerzita) & Jan Grill (University of Valle)

15:00-17:00
Panel I
Vysídlení, přežití a migrace v důsledku druhé světové války a holokaustu: Trajektorie Romů v Archivu Arolsen

Elizabeth Anthony, U.S. Holocaust Memorial Museum
Využití záznamů v digitálním archivu Mezinárodní pátrací služby ve výzkumu osudů romských obětí nacizmu

Ari Joskowicz,  Vanderbilt University
Romští uprchlíci mezi národními a mezinárodními režimy migrace (1945-1960)

moderuje:
Jo-Ellyn Decker, Výzkumné centrum pro přeživší a oběti holokaustu, U.S. Holocaust Memorial Museum
komentuje:
Kateřina Čapková, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky

Tento panel je realizován díky Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies at the United States Holocaust Memorial Museum.

18:00-20:00
společná večeře účastníků konference

17. září 2019

9:30-11:00
Panel II
„Kočovnost Cikánů“ jako předmět manipulace v poválečné Evropě

Huub van Baar, Ústav politologie, Justus-Liebig University Giessen, Amsterdamské centrum pro stadium globalizace, University of Amsterdam
Dvojznačná politika ochrany v poválečné Evropě: znejasnění občanství Romů skrze politiky založené na konceptu mobility

Stefánia Toma – László Fosztó, Rumunský institut  pro výzkum národnostních menšin, Cluj-Napoca
Mobilita Romů jako zdroj a/nebo překážka jejich sociální integrace v Rumunsku

Filip Pospíšil, City University of New York, Katedra antropologie John Jay College of Criminal Justice
Kočovníci z vedlejší vesnice: vnitrostátní mobilita nežádoucích

moderuje:  Yasar Abu Ghosh, Katedra obecné antropologie FHS UK
komentuje: Ari Joskowicz

11:00-11:30 přestávka na kávu

11:30-13:00
Panel III
Vyjednávání vnitrostátních politik za socialismu

Ana Chiritoiu, Středoevropská univerzita
‘Schopní’, ‘svodobní’, a ‘všudypřítomní’: přesuny Romů mezi idiomy vzdoru a odlišnosti. Případová studie z jižního Rumunska

Markéta Hajská, Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií FFUK
Politika asimilace vůči kočovným skupinám v Československu 50. let pohledem romských pamětníků: případová studie pro Žatec a Louny

Jan Ort, Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií FFUK
Politika „kontrolovaného rozptylu“ Romů v 60. letech v Československu: případová studie z okresu Humenné

moderuje: Helena Sadílková
komentuje: László Fosztó

13:00-14:00 oběd

14:00-15:30
Panel IV
Možnosti překonávání hranic a uzavřených systémů

Licia Porcedda, École des hautes études en sciences sociales, Paříž
Trajektorie chorvatských Romů v Itálii 40. a 50. let. Občanství, sociální kontrola a inkluze skrze příběh Rosy Raidich

Sabrina Steindl-KopfSanda Üllen, Ústav pro moderní a  soudobé dějiny, Rakouská akademie věd
Průsečíky participativních aktivit a migračních biografií romských migrantů ve Vídni

Dušan Slačka, Muzeum romské kultury
Vliv politické a administrativní situace na prostorový pohyb a život Romů na moravsko-slovenském pomezí do 70. let 20. stol. – případová studie z okresu Hodonín a Senica

moderuje: Ilsen About, Národní centrum pro vědecký výzkum (CNRS), Paříž
komentuje: Eszter Varsa, Leibniz Institute for East and Southeast European Studies, Regensburg

15:30-16:00 přestávka na kávu

16:00-17:30
Diskuze/Fórum
Otazníky nad analytickými kategoriemi: úskalí a naděje v nově vznikající oblasti výzkumu („mobility“, „migrace“, „trajektorie“ a prostory za nimi)

úvodní poznámky: Jan Grill (University of Valle), Yasar Abu Ghosh (FHS UK), Helena Sadílková (FF UK), Martin Fotta (Goethe University, Frankfurt)
moderuje: Krista Hegburg, U.S. Holocaust Memorial Museum

18:30-20:30
společná večeře účastníků konference

 18. září 2019

9:30-11:30
Panel V
Za binárním rámcem kočovnosti a usedlosti

Kamila Fiałkowska – Michał P. Garapich – Elżbieta Mirga-Wójtowicz, Centrum pro výzkum migrací, University of Warsaw
Vliv migračních režimů, příbuzenství a etnických hranic na migrační strategie a praxi: případová studie romských migrantů z Polska ve Velké Británii

Judit Durst (University College London) – Zsanna Nyírő (Corvinus University, Budapešť))
Přerušená kontinuita: Role příbuzenství v migraci (trans)národně mobilních romských dělníků z venkovských oblastí Maďarska u globální montážní linky

Daniel Škobla (Ústav pro etnologii a sociální antropologii, Slovenská akademie věd) – Mario Rodriguéz Polo (Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Univerzita Palackého v Olomouci)
Únik z etnické pasti. Cyklická migrace ze Slovenska do Rakouska jako způsob úniku z chudoby a útlaku

moderuje: Jan Grill
komentuje: Huub van Baar


Po celou dobu konference je zajištěno simultánní tlumočení mezi angličtinou a češtinou.
Z vybraných části konference bude pořízen video záznam.

 

Organizátoři:
Jan Grill, Fakulta společenských věd a ekonomie, Univerzita Valle, Kolumbie
Helena Sadílková, Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií FFUK, Praha

Institucionální podpora:
Pražské fórum pro romské dějiny, Ústav pro soudobé dějiny AVČR
Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií FFUK, Praha
Fakulta společenských věd a ekonomie, Univerzita Valle, Kolumbie
The United States Holocaust Memorial Museum’s Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies, Washington D.C.
CEFRES Praha

Sponzoři:
Strategie AV21 Globální konflikty a lokální interakce, AV ČR
The Isabel & Alfred Bader Fund of Bader Philanthropies, Inc. Milwaukee, Wisconsin
New York University in Prague
CEFRES Praha

 

Na konferenci navazuje Workshop k rodinné historii: Hledání osudů jednotlivců v archivech USHMM pro členy rodin romských přeživších holokaustu za účelem asistence při hledání informací a dokumentů k osudům členů jejich rodin ve fondech Archivu Arolsen a sbírek USHMM. Workshop pořádá na půdě New York University in Prague Výzkumné centrum pro přeživší a oběti holokaustu při U.S. Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu, ve spolupráci s Pražským fórem pro romské dějiny při ÚSD AV ČR a Seminářem romistiky KSES FFUK. Akce se koná zejména díky finanční podpoře Corinne P. and Maurice R. Greenberg and the Starr Foundation to the U.S. Holocaust Memorial Museum, NYU in Prague a Isabel & Alfred Bader Fund of Bader Philanthropies, Inc., Milwaukee, Wisconsin. Více viz: ushmm.org/events/romani-migrations-nyu

 

 

Elizabeth Anthony

je ředitelkou Visiting Scholar Programs v United States Holocaust Memorial Museum’s Jack, Joseph and Morton Mandel Center for Advanced Holocaust Studies. Publikovala kapitoly v Lessons and Legacies Volume XII (2017); Freilegungen: Spiegelungen der NS-Verfolgung und ihrer Konsequenzen, Jahrbuch des International Tracing Service (jako spolueditor; 2015); The Future of Holocaust Memorialization: Confronting Racism, Antisemitism, and Homophobia through Memory Work (2015); the Nürnberger Institut für NS-Forschung und jüdische Geschichte des 20. Jahrhunderts Jahrbuch 2010. Anthony získala Ph.D. v oboru historie v roce 2016 na Clark University. Ve své dizertační práci „Return Home: Holocaust Survivors Reestablishing Lives in Postwar Vienna“ zkoumala zkušenosti několika tisíc rakouských Židů, kteří se po holokaustu rozhodli znovu usadit ve svém rodném městě.

Huub van Baar

je odborným asistentem politické teorie na Univerzitě v Giessenu v Německu. Koordinuje dlouhodobý výzkumný projekt „Between Minority Protection and Securitization: Roma Minority Formation and Transformation in Modern European History“ financovaný German Research Foundation v rámci programu Dynamics of Security: Forms of Securitization in Historical Perspective (2014-2021). Působí rovněž jako vedoucí výzkumný pracovník v Amsterdam Centre for Globalisation Studies (ACGS) a v Amsterdam Centre for European Studies (ACES) na univerzitě v Amsterdamu. Je autorem publikace The European Roma: Minority Representation, Memory and the Limits of Transnational Governmentality (2011) a hlavním editorem knihy Museutopia: A Photographic Research Project Ilya Rabinovich (2012, spolu s Ingrid Commandeur), The Securitization of the Roma in Europe (2018, s Anou Ivasiuc a Reginou Kreide) a The Roma and their Struggle for Identity in Contemporary Europe (2019, spolu s Angélou Kóczé).

Judith Durst

je čestnou výzkumnou pracovnicí na Katedře antropologie University College London ve Velké Británii a vedoucí výzkumnou pracovnicí v Center for Social Sciences Maďarské akademie věd. Působila jako Bolyai Postdoctoral Research Fellow a hostující lektorka na Institutu sociologie a sociální politiky Corvinus University v Budapešti. Řadu let působí jako členka fakulty na CEU Summer University’s Romany studies program. Doktorský titul získala v oboru sociologie, věnovala se vyloučení, chudobě a porodnosti v některých romských osadách severního Maďarska. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří etnicita, chudoba, reprodukční rozhodování, antropologická demografie a v poslední době i ekonomická antropologie, transnacionální a sociální mobilita Romů. Byla členkou Scientific Comittee  of the European Academic Network on Romany Studies. V současné době vede výzkumný projekt financovaný Maďarskou akademií věd o ceně sociální mobility: výsledcích vysokých akademických úspěchů pro romské a neromské maďarské odborníky první generace.

Kamila Fiałkowska

obhájila doktorát na Fakultě politických studií a mezinárodních vztahů na Univerzitě ve Varšavě, magisterské studium ukončila v oboru politologie na Univerzitě ve Wroclawi (2008) a v oboru migrační studia na Univerzitě v Sussexu (2009). Působí jako výzkumná pracovnice Centre of Migration Research na varšavské univerzitě. Ve své výzkumné práci se soustředí na oblasti genderových studií v prostředí migrantů, studium maskulinity a rodinných vztahů a utváření národních a genderových identit.

Lászlo Fosztó

je sociální antropolog, působí jako vedoucí výzkumný pracovník Romanian Institute for Research on National Minorities v Cluj-Napoca. Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří přístupy k etnicitě a nacionalismu a průniky antropologie náboženství a ekonomické antropologie. Jeho publikační činnost obsahuje tituly: Ritual Revitalisation after Socialism. Community, Personhood, and Conversion among Roma in a Transylvanian Village (Lit Verlag 2009) a Colecție de studii despre romii din România (ISPMN, Kriterion, 2009). V letech 2011 až 2015 působil jako tajemník European Academic Network on Romani Studies  (platforma podporovaná Evropskou komisí a Radou Evropy). Po dokončení tohoto projektu pokračuje  v této iniciativě jako dobrovolník.

 

Martin Fotta

Martin Fotta působí jako výzkumný pracovník na Institutu etnologie Goetheho Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho současný výzkumný projekt je zaměřený na vliv tzv. podmíněných transferů (angl. conditional cash transfer, tj. finanční pomoci chudým domácnostem, která je podmíněná vykonáváním určité aktivity) na zadlužování domácností na venkově v Brazílii. Je autorem monografie From Itinerant Trade to Moneylending in the Era of Financial Inclusion (Palgrave Macmillan, 2018). Spolu s Micol Brazzabeni a Manuelou Ivone Cunha spolueditoval kolektivní monografii Gypsy Economy: Romani Livelihoods and Notions of Worth in the 21st Century (Berghahn, 2016). V zimním semestru akademického roku 2019-2020 bude hostovat v Praze jako profesor na Katedře obecné antropologie, FHS UK.

Michal Garapich

je sociální antropolog specializující se na otázky migrace, etnicity, nacionalismu, multikulturalismu, sociálního odporu, bezdomovectví a migrace z Polska. Svůj doktorský titul  obhájil na Jagellonské univerzitě v Krakově, zabýval se politickou a symbolickou dimenzí vztahu mezi různými vlnami a skupinami polských migrantů ve Velké Británii a Itálii, praktikami a deteritorializací národních států, mocenskými vztahy v diasporických/etnických sdruženích a pojetím etnicity. Od roku 2005 vede řadu výzkumných projektů využívajících kvantitativní i etnografické metody zkoumající různé aspekty života migrantů z přistupujících států (EU-10) ve Velké Británii a migrantů z Afriky. Rovněž podnikl etnografické terénní práce v peruánské Cuscu, kde se zabýval pozemkovými invazemi a městskými squattingem. V současné době se jeho práce zaměřuje na migraci polských Romů.

Markéta Hajská

obhájila doktorát na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (tématem její dizertace byly Jazykové hranice jako hranice etnické identity, 2018). V současné době pracuje jako výzkumná pracovnice Semináře romistiky (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta). Mezi její výzkumné zájmy patří jazyková problematika, současná historie, migrace a sociální politika v romském kontextu v České republice a na Slovensku. Vyučuje kurzy olašské romštiny a kultury olašských Romů, a antropologické přístupy v romských studiích. Publikovala řadu článků věnujících se problematice vlašských Romů a podílela se na několika sociolingvistických výzkumných projektech v České republice a na Slovensku.

Ana Chiritoiu

je doktorandkou sociální antropologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Její doktorský výzkum je zaměřen na praktiky a ideologie příbuzenství v romské lokalitě v jižním Rumunsku, zabývá se etnografickým zkoumáním hierarchie, nerovnosti a antagonismu jak ve vzájemné společenské organizaci Romů, tak ve vztahu k většinové populaci. Její předchozí práce se zabývala post-konfliktní intervencí ve vesnici v Transylvánii a do určité míry odrážela její zkušenosti coby angažovaného výzkumného pracovníka v romské organizaci v Bukurešti. Její nejnovější publikací vycházející z tohoto výzkumu je Emotions and Procedures: Contradictions of Early Romani Activism in a Post-Conflict Intervention’, in Roma Activism. Reimagining Power and Knowledge, Sam Beck; Ana Ivasiuc (eds.) (2018).

Ari Joskowicz

je docent židovských studií, evropských studií a historie a ředitelem centra Max Kade Center for European and German Studies na Vanderbilt University. Studuje moderní evropské a židovské dějiny se zaměřením na otázky komparativní menšinové politiky od dob osvícenství. Mezi jeho publikace patří: The Modernity of Others: Jewish Anti-Catholicism in Germany and France (Stanford University Press, 2014), ‘Romani Refugees and the Postwar Order’ (Journal of Contemporary History, 2016) a ‘Separate Suffering, Shared Archives: Jewish and Romani Histories of Nazi Persecution’ (History & Memory, 2016). V současné době píše knihu nazvanou Jews and Roma in the Shadow of Genocide, která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm.

Elżbieta Mirga-Wójtowicz

je doktorandkou na Institutu politických věd Pedagogické univerzity v Krakově. Své první magisterské studium absolvovala na Jagellonské univerzitě v oboru kulturní animace a etnické vztahy (2002), druhý magisterský titul získala v oboru Mezinárodní migrace (2004). Působila jako stážistka v Evropské komisi (2005) a v Roma Access Program na Středoevropské univerzitě (2006). Od roku 2007 přednáší na Pedagogické univerzitě v Krakově v rámci každoročního postgraduálního kurzu o romské menšině. Od roku 2007 pracuje pro Malopolské vojvodství v Krakově v oblasti národnostních a etnických menšin. Její práce zahrnovala účast na International Leadership Visitor Program pod záštitou ministerstva zahraničí USA. Působila jako zmocněnkyně guvernéra Malopolského vojvodství pro národnostní a etnické menšiny (2008–2014). V současné době se její práce zaměřuje na etnickou mobilizaci a migraci polských Romů.

Zsanna Nyírő

je vědeckou pracovnicí na Institute for Minority Studies a doktorandkou na Corvinus University v Budapešti. Publikovala časopisecké články o migraci a rozvoji a o sociální mobilitě romských žen. V současné době se podílí na výzkumném projektu, který zkoumá podobnosti a rozdíly trajektorií vzestupné mobility akademicky vysoce úspěšných romských a ne-romských mužů a žen.

Jan Ort

je doktorandem na FF UK, získal stipendium Institutu Maxe Plancka v Halle. Ve své dizertační práci se zabývá československou státní politikou řízeného rozptylu romských osad v pozdních šedesátých letech 20. století – jejím vyjednáváním na různých úrovních státní správy a implementací na lokálních úrovních. Získal magisterský titul v oboru romská studia (Univerzita Karlova, 2017), v současné době absolvuje magisterský program Obecná antropologie (Univerzita Karlova). Podílel se na několika výzkumných projektech, např. poválečná migrace Romů do Prahy (2015, Multikulturní centrum Praha); Migrace Romů z České a Slovenské republiky do Spojeného království a Kanady (Grantová agentura České republiky, 2015–2017); a dalších lingvistických a antropologických výzkumných projektech. Hovoří plynně severo-centrálním dialektem romštiny.

 

Licia Porcedda

je studentkou doktorského studia na École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži, 14 let se věnuje tématu Romové v Itálii v období  fašistické diktatury. Zúčastnila se několika konferencí ve Francii, Itálii a Spojených státech a spolupracovala na několika publikacích věnujících se problematice Romů. V současné době se zaměřuje na postavení romských žen během druhé světové války v Itálii. Specializuje se rovněž na středověkou latinskou filologii.

Filip Pospíšil

 je antropolog a lidskoprávní aktivista zaměřující se na marginalizované skupiny, etnické konflikty a migraci ve střední Evropě. Doktorský titul získal v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v roce 2010, je autorem a spoluautorem několika akademických publikací. V poslední době se účastnil výzkumu prosazování práv a kampaní proti diskriminaci evropských Romů a o ochraně osobních údajů. V letech 2012-2015 působil jako koordinátor regionálních politik a mediátor v Agentuře pro sociální začleňování, odboru Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády České republiky. V této pozici byl zodpovědný za krizové intervence a mediaci etnických a sociálních konfliktů a koordinaci regionálních politik pro větší sociální začleňování Romů. V současné době vyučuje na CET Academic Programs Prague. Jako výzkumný pracovník se také účastní projektu Města a inkluzivní strategie vedeného Sdružením pro integraci a migraci.

Mario Rodríguez Polo

zabývá se etnografickými popisy migrace a začleněním menšin do současných evropských společností, věnuje se především otázkám moci a poukazuje na porozumění účastníků, jejich tzv. „copy strategies“ a soutěživostí. Jeho poslední kniha „Etnografie sociální mobility. Etnicita, bariéry, dominance“ se zabývá možnostmi sociální mobility Romů v kontextu bílé dominance.

Dušan Slačka

je historik působící jako kurátor sbírky písemných materiálů a sbírky sebedokumentace v Muzeu romské kultury (Brno, Česká republika). Specializuje se na moderní dějiny a multikulturní společnost, magisterské studium dokončil práci s názvem „Cikánská otázka“ v okrese Hodonín, 1945–73 (Masarykova univerzita, Filozofická fakulta). Spolu s Helenou Sadílkovou a Miladou Závodskou je spoluautorem knihy ‘Aby bylo i s námi počítáno‘ Společensko-politická angažovanost a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Je výkonným redaktorem Bulletinu Muzea romské kultury.

Sabrina Steindl-Kopf

je sociální antropoložka, působí jako výzkumnice na Institutu moderních a současných dějin Rakouské akademie věd. K oblastem jejího výzkumu patří anticiganismus a inkluze Romů v Evropě. V současné době pracuje spolu se Sandrou Üllen na výzkumu  forem politické účasti romských migrantů ve Vídni. Vyučuje kurzy o anticiganismu a romské reprezentaci na vídeňské univerzitě.
Její poslední publikací je „From the principles of tolerance and equality to the reproduction of marginalisation – Discussing European Roma policies”, In: Dimension of Antigypsyism in Europe (2019, Ismael Cortés Gómez a Markus End (eds.)).

Stefánia Toma

působí jako výzkumná pracovnice Romanian Institute for Research on National Minorities a zástupkyně ředitele The Research Centre on Interethnic Relations. Její oblast zájmu zahrnuje antropologii etnických menšin a etnických vztahů, migraci, ekonomickou antropologii a sociologii vzdělávání. K jejím nedávným publikacím patří ‘Romanian Roma at home: mobility patterns, migration experiences, networks and remittances’ (spolu s Lászlem Fosztó a Cătălinou Tesăr) ve sborníku Open Borders, Unlocked Cultures. Romanian Roma migrants in Western Europe ( 2017, London&New York: Routledge).

Sanda Üllen

obhájila doktorský titul na Katedře kulturní a sociální antropologie Vídeňské univerzity. Díky propojení teorií migrace a teorií paměti přispívá její doktorská práce s názvem „Remembering home/house? Transnational families and the ambivalences of remembrance in post-war Bosnia and Herzegovina“ k rozvíjející se oblasti studia transnacionální paměti. V minulosti pracovala na různých projektech zaměřených na migraci, včetně výzkumu reprezentací a vnímání migrace v rakouských školních učebnicích; migrace a integrace rodiny a multikulturalismu, rovnosti pohlaví, kulturní rozmanitosti a sexuální autonomie. V současné době přednáší na Katedře sociální a kulturní antropologie Vídeňské univerzity a působí jako postdoktorandka na Ústavu moderních a současných dějin Rakouské akademie věd, kde pracuje na projektu „Participatory action and migration biographies of Romani migrants in Vienna.“

Konference se koná ve Vile Lanna (Lannova vila), ubytování v rámci aktivní účasti na programu konference je zajištěno tamtéž.

http://www.vila-lanna.cz

V Sadech 1
Praha  6
telefon: +420 224 321 278

GPS: 50° 6′ 9.022″N, 14° 24′ 25.341″E

Přístup k Vile Lanna

Z vlakového nádraží Praha – Hlavní nádraží
Přímo ve vestibulu vlakového nádraží vstupte do pražského metra stanice Hlavní nádraží (zvolíte vstup ve směru konečná metra: Háje) a jeďte jednu stanici do stanice Muzeum. Zde přestoupíte na zelenou linku metra a pokračujete ze stanice Muzeum (ve směru Nemocnice Motol) do stanice Hradčanská. Ve stanici Hradčanská vystoupíte a pokračujete asi 10 minut pěšky (viz níže popis cesty a mapa).

Z autobusového nádraží Praha – Florenc
Z autobusového nádraží dojdete na stanici pražského metra Florenc a jeďte 2 stanice (ve směru konečná: Zličín) do stanice Můstek. Zde přestoupíte na zelenou linku metra a pokračujete ze stanice Muzeum (ve směru Nemocnice Motol) do stanice Hradčanská. Ve stanici Hradčanská vystoupíte a pokračujete asi 10 minut pěšky (viz níže popis cesty a mapa).

Pěší cesta ze stanice metra Hradčanská do Vily Lanna – 10 min
Ve vestibulu metra zvolte výstup „Bubenečská“, a ulicí Bubenečskou běžte stále rovně, přejděte ulici Jaselská a dále Čs. Armády a pokračujte až k následující křižovatce, kde se dáte doprava ulicí Ronalda Reagana. Na konci této ulice se dáte doleva ulicí Pelléova, ve které na rozcestí s ulicí V sadech uvidíte Vilu Lanna.

Pro bližší informace o pražské městské hromadné dopravě použijte prosím informační portál Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Košík